Canisterapie učí děti mnoha dovednostem

Žáci se vzdělávají podle Školního vzdělávacího programu „Spolu – škola pro všechny“ a vedle toho jsou jim nabízeny a do vyučování zařazovány různé terapie – fyzioterapie, logopedie, masáže, perličková koupel, zážitkové hodiny ve snoezelenu, hipoterapie, canisterapie. Tyto terapie rozvíjejí jejich smyslové poznání, podporují tělesný rozvoj a navozují příjemné pocity.

Fenky Kessi a Fíbí

Canisterapie je v naší škole funguje již mnoho let. Vystřídali se různí pejsci – od malých až po velké, ale v posledních deseti letech spolupracujeme fenkami Golden Retrievra Kessi a Fíbí. Pravidelně k nám dochází jednou týdně na celé dopoledne. Protože v jednotlivých třídách jsou žáci s různými potřebami, tak i hodiny terapie jsou podle toho přizpůsobeny. Malé děti si s pejsky spíše hrají, sledují je, zvykají si na ně. Ty, co chodí, za nimi běhají, házejí jim pamlsky, pozorují, jak pamlsky různě ukryté hledají. U žáků s těžším postižením canisterapie probíhá individuálně, s pejsky polohují. Všemi smysly vnímají jejich teplo, dech, srst, pohyby hrudníku. Jejich těla, která bývají po letech deformována, v křeči, se tak uvolní. Stává se, že dítěti je poloha tak příjemná, že na psovi i usne.

Hry na kuchaře

Ve třídě s žáky s vyššími rozumovými schopnostmi canisterapie probíhá skupinově. Učí se, jak se k pejskům chovat, co se smí a co ne, co je bolí a co naopak mají rádi. Žáci se učí pojmenovat části těla, porovnávají počet nohou, zda má pes ruce, kde má hlavu, oči, uši, zkoumají zuby, jazyk, krk, břicho, vědí, že má i pupík. Hráli si na doktora, pejskovi ovázali tlapu, poslouchali tlukot srdce fonendoskopem, pozorovali čištění zubů, česání, stříhání drápků, vědí, že líná, že hárá a musí mít kalhotky. Také si zahráli na kuchaře, vědí, co pejsci mohou žrát a co ne, že mají i své pamlsky. Všechny tyto poznatky a ještě více si mohli ověřit při návštěvě Veterinární kliniky.

Každý rok probíhají různé projektové hodiny. Děti si hrály na čerty, čarodějnice, indiány a spolu s nimi byli i pejsci převlečeni do masek. Zorganizovali jsme psí olympiádu. Pejsci závodili a žáci fandili – probíhali tunelem, přeskakovali provaz, běželi slalom, chytali míčky, aportovali. V soutěži Milionář pejsci odpovídali štěknutím a plnili úkoly a žáci byli porotci. Sehráli jsme hudebně pohybovou hru „Autobus“ – žáci byli pasažéři a pejsci řidiči, všichni převlečeni a vybaveni rekvizitami, za zpěvu písně cestovali po světě. Loni o Vánocích jsme mohli shlédnout představení „Fíbí a Štědrý večer“. Byla to groteska, Fíbí měla lidské ruce a jedla příborem štědrovečerní večeři.

Canismaturita

Největší akce, která ve škole proběhla, byla canismaturita. Maturitní zkoušku složilo sedm žáků, kteří byli zkoušeni ze znalostí ze života psů v teoretické i praktické části. V maturitní komisi zasedla canisterapeutka Zuzana Padevětová s svými svěřenkyněmi Kessi a Fíbí. Každý žák si nejdříve vytáhl číslo maturitní otázky a pak odpovídal a plnil jednotlivé úkoly -  roztřídit pomíchané pamlsky do jednotlivých misek, určit, co psi mohou a nemohou mlsat, seřadit obojky podle velikosti, určit barvu obojku, hodit velkým a malým míčkem, hodit pamlsek, určit části těla pejsků a ukázat je, zazpívat písničku o pejscích, určit počet štěknutí atd. Vše bedlivě sledovaly a hodnotily tři páry očí přes přísně vyhlížející brýle profesorek Zuzany, Kessi a Fíbí. Týden nato se konalo slavnostní předávání canismaturitního vysvědčení. Jako čestný host byl přizván ředitel školy, který všem žákům předal vysvědčení, pogratuloval jim a navlékl jim přes rameno maturitní šerpu.

Vedle pejsků k nám občas zavítají i kočičky. Kočka je pro žáky něco jiného. Je menší, takže když jim vyskočí na klín, tak je to příjemné, kočka se také více přitulí, bývá hebčí. Jsou žáci, kteří psy jen pozorují, nedělá jim dobře jejich velikost a to, že slintají, to u koček nevidíme. Při propojení canisterapie s felinoterapií může dojít k okamžitému porovnání a každý si přijde na své.

Věra RŮŽIČKOVÁ