„Nástupiště Žofín, prosíme nastupovat!“

Bohužel jsme u metra Stodůlky zjistili, že náš spolužák Kuba jet s námi na výlet nemůže, protože se nevejde se svým novým invalidním vozíkem do výtahu. Prošel se tedy s Matějem alespoň v okolí školy.
Zbytek žáků projevoval velké nadšení už při samotné jízdě metrem. Všichni se statečně poprali s eskalátory, za což si zaslouží velkou pochvalu.Na Slovanském ostrově mají kromě krásného prostředí také koleje, po kterých jezdí úžasný dětský vláček. U milé obsluhy jsme si zakoupili výhodné jízdné a na peróně čekali na zastavení vlaku. Nejprve se na okružní jízdu nachystala třída C. Během chvilky se vláček už rozjíždí a všichni koukají kolem sebe, vítr ve vlasech a úsměv na rtech. Kam nás asi vláček zaveze?
Po několika kolečkách zaznělo: „PROSÍME VYSTUPOVAT!“ To byla parádní jízda! „Třído D, pojďte se také projet!“ Během pár minut už jsou všichni noví cestující nastoupení, vesele mávají a už frčí kolem dokola. Josífek cestou přemýšlí, jestli by ho vláček nezavezl třeba k moři, kde by se mohl vykoupat. Však své myšlenky na náhodné kolemjdoucí znakuje. Kdo by se nechtěl v takovém horku smočit, že?
Když i po druhé zaznělo: „PROSÍME VYSTUPOVAT!“, bylo nad slunce jasné, že všichni v tomto horku potřebujeme zmrzlinu. Paní učitelky zmrzku koupily, dětem rozdaly a všichni si ve stínu na ní pochutnali. To byl parádní výlet!