Spolu - škola pro všechny

Spolu - škola pro všechny

Spolu - škola pro všechny

Spolu - škola pro všechny

Spolu - škola pro všechny

Spolu - škola pro všechny

Škola v přírodě 2021

30. června 2021

Nám žákům ze Stodůlek štěstí přálo, nejhorší období koronaviru bylo za námi a my mohli odjet do školy v přírodě. V neděli 20. června 2021 jsme vydali do nám dobře známých Střelských Hoštic. Tentokrát se o 14 žáků staralo 16 dospělých a z toho dva noční vychovatelé – Pepa a Miluška. Byli jsme rozděleni do čtyř skupin a náramně jsme si celý týden až do pátku 25. června užili.

Škola v přírodě 2021
30. června 2021 - Škola v přírodě 2021

Třída C podává hlášení účastníků zájezdu ze školy v přírodě. Tentokrát jsme jeli ve složení Adélka, Bětuška a Lukáš, dozor dělali Matěj, Markéta a Tom. Je jasné, že o zábavu bylo postaráno. Program jsme měli velmi bohatý s několika prvenstvími. Bětuška jela na školu v přírodě úplně poprvé a pobyt zvládla bez rodičů na jedničku! Hned v pondělí jsme poprvé společně navštívili aquapark. Matěj spolu s Adélkou a poté i Lukáškem vyzkoušeli velký tobogán. Jízda na tobogánu se moc líbila. Dopad do vody musely děti trošku rozdýchat, protože jej úplně nečekaly, ale pak následoval hlasitý smích. Bylo jasné, že u jedné jízdy děti nezůstanou. V aquaparku jsme vyzkoušeli všechny atrakce, které se nabízely. Hodina v bazéně utekla jako voda. Další den nás čekala návštěva zámeckého parku Blatná, kde někteří poprvé v životě krmili daňky. Sotva daňci zahlédli, že pro ně máme připravenou mrkvičku, bylo jich kolem nás tolik, že jsme je nestihli ani spočítat. Ve středu nás čekalo opékání buřtů. Pobyt u ohýnku se svými kamarády byl velice příjemný a plný zábavy a dobrého jídla. Ve čtvrtek jsme si udělali výlet do Horažďovic. Prošli jsme si historické centrum, náměstí a procházku zakončili v cukrárně. Kromě těchto stěžejních aktivit jednotlivých dnů jsme vyráželi na procházky do okolí, krmili ovce, pozorovali čápy na komíně, chodili do blízkého vodáckého kempu na výbornou palačinku s jahodovou marmeládou a na hranolky. Ačkoliv byli všichni po celém týdnu lehce unavení, veškeré zážitky stály za to!

Haló, haló, hlásí se třída B, podáváme hlášení ze školy v přírodě.
Týden jsme si náramně užili – my žáci Viktor, Matty a Adélka společně s našimi učitelkami Věrou, Olinou a Eliškou. Každý den jsme měli naplánovaný zajímavý, zábavný, naučný nebo sportovní program.
Pondělí - to bylo veliké horko, proto jsme využili ke koupání řeku Otavu. Voda byla celkem teplá, také jsme do ní vlezli všichni. V mělčině to šlo, voda tekla pomalu, ale s přibývající hloubkou se proud zvyšoval. Věra i Eliška nás však pevně držely, mohli jsme i plavat, rukávky nás držely nad hladinou, kopali jsme nohama, cákali a volali na projíždějící vodáky AHÓÓÓÓÓÓJ!
Úterý – šli jsme na prohlídku místního Muzea řeky Otavy a voroplavby. Bylo tam vystaveno mnoho zajímavých exponátů. Paní průvodkyně nám vyprávěla, jak to dříve bylo, co se k čemu používalo, jak se co jmenuje. Nejvíce nás zaujala maketa voru, vycpaná zvířata, ryby a rybářské potřeby, starodávné předměty z domácností a figuríny rybáře, mlynáře, pohraničníka.  Ty se Viktorovi líbily tolik, že jsme měli co dělat, aby je nepovalil. Odpoledne jsme jeli autobusem do Horažďovic na zmrzlinu a pak šli pěšky do Střelských Hoštic. Cestou jsme se zastavili u kaple Svaté Anny, napili se a osvěžili z místní studánky, Eliška nás ještě orazítkovala místním razítkem, cesta kolem Otavy nám rychle utekla. Ušli jsme celkem 9 km a večer usnuli jako mimina.
Středa – byli jsme se podívat v Horním Poříčí u splavu, cestou jsme běhali, skákali, potkali děti z místní školky a navazovali s nimi rozhovory. Odpoledne jsme si všichni společně opekli buřty.
Čtvrtek – po dopolední procházce do Kozlova jsme odpoledne vyrazili do místní Pizzerie na pizzu. Mňam, ta byla výborná, se šunkou a sýrem. Večer zabalili a těšili se na cestu domů.

Ze třídy D se letos do školy v přírodě vypravili čtyři žáčci – Anička, Apolenka, Leuška a Daník. Pro některé z nich to bylo vůbec první odloučení od maminky, a všichni zaslouží velkou pochvalu za statečnost a vytrvalost. Nachodili jsme spoustu kilometrů pěšky a musíme také poděkovat našim fyzioterapeutům Jirkovi a Tomášovi, kteří nás na některé výlety vozili autem a znavené jedince přenášeli na svých silných ramenou. Společně jsme prožili mnohá dobrodružství, navštívili řadu zajímavých míst a občas také trochu bloudili. Obdivovali jsme kašny v Horažďovicích a ve Vodňanech, brodili jsme se hlubokými kalužemi, čelili jsme houfům nebezpečného hmyzu, zdolávali  úmorné kopce a prodírali se vysokým obilím. Moc nás bavilo koupání v řece Otavě, navštívili jsme lesní hřiště a velkou radost nám udělalo skákání na obrovské nafukovací trampolíně.  Na našich výpravách jsme si pravidelně dopřávali posilnění v podobě zmrzliny, ledové tříště, některým z nás se podařilo ukořistit i mléčnou pěnu nebo šlehačku z kávy.  A abyste věděli, nejsme vůbec lakomí a o jídlo jsme se podělili i s daňky ze zámeckého parku v Blatné. Naše škola v přírodě byla jedním velkým dobrodružstvím – KRÁSA STŘÍDALA NÁDHERU -  a my už se těšíme, až si zase někam vyjedeme.

Ze třídy A se školy v přírodě zúčastnily jen dvě holčičky – Deniska a Hanička. Dostávalo se jim VIP péče, protože jsme se jim věnovaly my tři „ošetřovatelky“ Hanka, Alča a Verča. Pojaly jsme proto pobyt jako krásnou dámskou dovolenou s výlety, procházkami a sportem. Zvládly jsme lekci tenisu, stolní fotbálek i skákání na trampolíně. Užily jsme si výlet na zámek v Blatné, kde jsme v oboře nakrmily krotké daňky mrkví i jinými pamlsky. Za odměnu jsme si mohly pohladit jejich hebké parůžky. Také jsme zašly na dobrou kávu s dortíkem v Horažďovicích a na zmrzlinu. Doufáme, že se příští rok sejdeme ve větším počtu, protože nám spolužáci moc chyběli.

NOČNÍ STRÁŽCI
Každá noční na škole v přírodě je jedno velké dobrodružství. Nikdy jako noční nevíme, kdo chce s námi z dětí sloužit a kdo si dopřeje dlouhý a nerušený spánek. Některé večery jsou klidné a slyšíme jen oddechovaní či chrupkaní, které značí, že den byl plný zážitků s paní učitelkou a je potřeba je spánkem zpracovat. Některé děti však mají potřebu krásné zážitky nám sdělovat po celou noční, ale nám to nevadí, spíše nás to pobaví. A my jako noční strážci si oddechneme po posledním strážení, že to proběhlo v pohodě a klidu. Samozřejmě se zase těšíme a vyhlížíme další rok, co nám  přinese.