Škola v přírodě 2019 Střelské Hoštice

TŘÍDA E
Hurá, hurá už je tady zase školka, škola. A ne jen tak ledajaká. Je to školka, škola v přírodě.
Letos jsme vyrazili do Střelských Hoštic, nedaleko Strakonic. Naše třída E byla v moc hezké sestavě. Mazáci Hanička s Fandou a nováček Rosťa. I když se nám po ostatních spolužácích stýskalo, tak jsme si to náramně užili už do prvního dne, který jsme zahájili sladkou večeří a prozkoumáváním našeho dočasného pokojíčku. Každý měl svoji postýlku, doplněnou o mazlíčka na spaní, aby se nám krásně spalo. A že se spalo… První noc jsme pořádně a dlouho řádili, i když už se mělo spát. A snídani jsme až do postele dostávali! Jediné ranní ptáče Hanička, snídala s učitelkami a pomáhala vybrat, co dobrého klukům doneseme. Po snídani jsme pravidelně vyráželi do obchůdku pro nějakou tu dobrotu a nezapomněli jsme také na poštu, poslat pohled domů, aby se vědělo, že se máme krásně. Cestou zpět jsme se osvěžovali limonádou v místním kempu, slunili se na lehátku a sledovali přijíždějící vodáky a jiné návštěvníky. Odpoledne jsme si zpestřili horký den koupáním v řece a jiný zase výletem do Strakonic. To Vám byla jízda. Kvůli objížďce, jsme si všichni mohli jízdu vychutnat o mnoho déle, což však nikomu nevadilo. Fanda dělal zvukový doprovod a Hanička s Rosťou sledovali z okna míjející krajinu. Ve Strakonicích jsme si udělali procházku k soše Strakonického dudáka a potom vyrazili na hřiště do Podskalí.  Mají tu prima průlezky a senzomotorickou cestičku na masáž našich nožiček. Dali jsme si sváču a vyrazili zpět na oběd a odpolední odpočinek, při kterém jsme byli vždy moc a moc hodní. Nezapomnělo se ani na společné opékání buřtíků, za doprovodu kytary a zpěvu Karolíny ze třídy C. Buřty nám moc chutnali a zmrzlina také. Při této příležitosti jsme se rozloučili se spolužáky z jiných tříd, kteří naši školu opouští. Josífek, Natálka, Lukášek a Patrik dostali za celou školu pamětní listinu, aby na nás nezapomněli, tak doufáme, že budou s láskou vzpomínat. My budeme také.

TŘÍDA D
Pozor všem! Hlásí se Déčko! Tentokrát je to ze školy v přírodě ve Střelských Hošticích, kam se s koncem školního roku vydala celá naše škola. Než to celé propuklo, probíhaly ve třídě velké přípravy a balení na cestu. Celou třídu zachvátila cestovní horečka! Katka, Romča a Danča pobíhaly sem a tam, aby vše stihly zabalit. A co jsme dělali my? My jsme pomáhali, ale tak trochu po svém!:) Josífek kupříkladu balil s takovým nasazením, že když se mu do cesty připletla Anička, nezaváhal ani minutu a hned ji přibalil do jedné z krabic.  Ještě, že mu jeho plány překazily paní učitelky, které zavčasu prokoukly jeho kulišárnu!:)
Když pominul tento shon, jen dvakrát jsme se vyspali a v neděli vyrazili směr Střelské Hoštice! A kolik že nás bylo v naší partě? Představte si, devět! Na svou první školu v přírodě vyrazila Karča a Adélka. Jako ostřílení mazáci jeli Anička, Petruška a Josífek. Naši partu doplnily vždy dobře naladěné paní učitelky - Katka, Romča, Danča, Kája a Alice, které se snažily krotit náš neutuchající temperament!:)
Po zběžné rekognoskaci terénu jsme zjistili, že krajina v okolí tábora přímo volá po opravdovém dobrodružství. Počasí nám přálo, a tak nám nic nebránilo v tom, abychom venku řádili a podnikali rozličné výpravy. Po ranní hygieně a vydatné snídani jsme vždy vyrazili na dopolední procházku a taky do místního obchoďáku, kde jsme nakoupili vybavení, bez kterého by se žádná výprava neobešla, jako např. bonbóny, nanuky a slané tyčinky... Při jedné z výprav jsme zjistili, že se na nedalekém komíně usídlil čáp s malými čápaty! To bylo něco! Nejvíce tato místní pozoruhodnost zaujala našeho jediného muže a věhlasného ornitologa, Josífka! I přes svoji specializaci, ve které se zaměřuje spíše na dravé orly, nedokázal zakrýt svoji fascinaci. Co ho tak zaujalo jsme se bohužel nedozvěděli, nezbývá nic jiného, než se domýšlet...:)
Jelikož jsme třída velice zvídavá a lačná po nových informacích, nemohli jsme vynechat prohlídku muzea řeky Otavy a voroplavby! Co si budeme povídat, představa, že se budeme dívat na místnost plnou vorů a pádel nás příliš neoslovila. Záhy nám však do oka padl bazének s živými rybkami! No a představte si, že se Aničce podařilo jednu rybku chytnout rovnou za ocas! Užuž chtěla triumfálně zvednout ruku se svým úlovkem, ale její radost záhy překazil zásah paní učitelky! Vysvětlete nám, jak to ty paní učitelky dělají, že mají oči všude?
Po odpolední siestě jsme se rozhodli, že si půjdeme smočit nohy do řeky Otavy, která protékala v blízkosti našeho rekreačního střediska. Sbalili jsme si jen ty nejnutnější věci a rychle k řece. Karča se rozhodla, že se protentokrát zhostí role pozorovatele. Veškeré naše řádění tedy sledovala ostřížím zrakem z úctyhodné vzdálenosti. My ostatní jsme se vrhli do peřejí řeky Otavy! Adélka si radostně vískala a Josífek s Aničkou si počínali jako ryby ve vodě! Ale co nám to kape na hlavu? Naši radost překazil déšť! Karča nám starostlivě podává ručníky a my se rychle utíkáme schovat!
Naše parta se skládala z opravdových výletníků. Každý den jsme s velkým nasazením vyráželi po trasách známých i neznámých. Ale víte, kde se nám líbilo nejvíce? Ve vodáckém kempu! Každý si tu totiž přišel na své! Nechybělo skvělé občerstvení v podobě luxusně vykřupaných hranolků, vychlazené limonády nebo osvěžujících nanuků! Karča s Péťou relaxovaly hezky pod slunečníkem, jedna na dece druhá na lehátku. My ostatní jsme ale zatoužili po adrenalinu! V kempu jsme totiž objevili obří trampolínu! A to vám byly skoky! Paní učitelky trochu trnuly hrůzou, jaké roztodivné kreace dokážeme vykouzlit, ale po chvilce jsme svým hurónským smíchem a nadšením strhly i je....a to vám byla podívaná!:)

TŘÍDA C
Letos jsme na školu v přírodě jeli ve složení Helenka, Adélka, Deniska a Lukáš a k nim pedagogický dozor Markéta, Matěj, Eliška a Pepíček.
Škola v přírodě byla pro všechny skvělá, udělali jsme si několik výletů a užili si spoustu legrace. Počasí nám na cestách většinou přálo. V pondělí jsme se vydali do Horažďovic, kde jsme hledali na řece vodní díla z kamenů. Bohužel jsme žádné nenašli, za to jsme se ale pokochali krásným novým náměstím a vyhlídkou na hrad. Tam i zpět jsme jeli autobusem. V úterý jsme si prošli Střelské Hoštice a udělali si malý piknik v tamějším parčíku. Také jsme vyzkoušeli velkou trampolínu, která je v blízkém vodáckém kempu nová. Odpoledne jsme opékali buřtíky. Jakmile jsme ucítili vůni ohně a pečených buřtů, už se nám sbíhali sliny jako bernardýnům. Ve středu jsme jeli pozdravit Bílou paní na zříceninu Rabí. Nádvoří hradu bylo krásné, i když nám trochu pršelo. Bílou paní jsme neviděli, za to strašidel v pláštěnkách tam bylo hned několik. Dokonce kolem hradu vedla malá cestička, tudíž jsme celý hrad pěkně obešli. V podhradí byla malá příjemná hospůdka s milou obsluhou, kde jsme si pochutnali na zdravém štrůdlu, ovocném koláči a domácí klobásce.  Ve čtvrtek byl v plánu pěší výlet z Horažďovic do Střelských Hoštic kolem kapličky sv. Anny. Procházka byla dlouhá, za to se spoustou krásných výhledů na okolní krajinu. Cestou jsme dokonce potkali čápa, který si vznešeně vykračoval po poli. Ten den jsme ještě zakempili v kempu a všichni si pochutnali na skvělé palačince se šlehačkou a osvěžující limonádě. Na cestách jsme si říkali básničky a zpívali písničky do kroku. Když nám zbyl v daném dni čas, strávili jsme ho na hřišti hrou s kamínky nebo houpáním na houpačce.

TŘÍDA B
Do školy v přírodě se z třídy B vypravila pouze její polovina, za to ve vybraném složení.  Organizátorka a mluvčí třídy Amy, neposedný, akční a vždy usměvavý Viktor a klidná a přemýšlivá Natálka. Dozor nad nimi měli třídní Věra, trpělivá Olinka a parťák Láďa. Celý týden jsme si společně náramně užili, neboť měli na sebe spoustu času, dny jsme strávili společnými aktivitami a zážitky. Posuďte sami.
Každé dopoledne jsme chodili do místního obchůdku na zmrzlinu, do parčíku posvačit, do kempu k řece si zaskotačit, házet kamínky do vody a na dětské hřiště si zadovádět. Prvenství držel Viktor. Přestože bylo velké vedro, neúnavně vylézal na průlezky, slaňoval, přecházel laňový žebřík, klouzal se, či se houpal. Amy ho občas doplňovala, nejvíce se jí líbil kolotoč.
Odpoledne bylo pokaždé jiné. V pondělí jsme navštívili místní Muzeum řeky Otavy a voroplavby. Prohlédli jsme si nejen práci a vybavení vorařů, ale také, jak dříve žili obyvatelé tohoto kraje, místní řemeslníci – pekaři, mlynáři, ševci, kováři, koláři, řezníci, švadleny, rybáři, truhláři, pohraničníci. Amy se nejvíce líbila kolébka, Viktorovi rybářské pruty.
V úterý jsme vyzkoušeli teplotu vody v Otavě. Viktor se vrhl do proudu řeky hlava nehlava, Láďa měl co dělat, aby tohoto "pstruha" uhlídal a neuplaval mu. Amy byla opatrná, osmělovala se pomalu, za to však pak byla ve vodě jako velryba, užívala si proud a plavala nejen prsa, ale lehla si i na záda nechala se unášet proudem. Potom jsme si společně užili táborák, opékání buřtů a rozlučku s absolventy školy.
Ve středu jsme byli pozváni na návštěvu k paní Křížové, mamince Ládi. Nasedli jsme do auta a vyrazili směr Radomyšl. Návštěva byla úžasná, byli jsme vřele přijati a pohoštěni – kávou, jahodovým koláčem, obloženou mísou, džusem. Děkujeme! Při zpáteční cestě jsme ještě navštívili místní křížovou cestu ke kostelu  sv. Jana s rozhledem až na Šumavu.
Ve čtvrtek jsme se vydali kousek po proudu Otavy. Cestou jsme pozorovali ptáčky, brouky, kytičky, našli jsme i lesní jahůdky.
Spolužáci spali společně v jednom pokojíčku. Byli k sobě ohleduplní a navzájem si pomáhali. Viktor vždy přisunul židli, poklepal na ni a Natálku na ni usadil. Amy v noci zavedla Natálku na WC a oznámila to noční službě, aby o tom věděla! Natálka zase při jedné vycházce nabídla unavené Adélce svezení na kočárku, protože už jí nožičky nesloužily. Za to chválíme!

TŘÍDA A
V neděli 16. června se naše třída A sešla ve Střelských Hošticích, abychom spolu strávili „školní dovolenou“. Ve složení Lukáš, Patrik, Anetka a Daník jsme vyrazili za pomoci vychovatelů Hanky, Alči, Jirky a Tomáše vstříc nevšedním zážitkům. Od prvního dne se projevilo velké kamarádství a empatie našeho kolektivu. Daníkovi se večer trošku stýskalo po mamince, proto přispěchal Patrik doslova s pomocnou rukou. Kluci leželi vedle sebe a při usínání Páťa držel Daníka za ruku. To se jim to spalo!! Naše malá motorizovaná jednotka měla omezený manévrovací prostor, který jsme se snažili maximálně využít. Podnikali jsme každodenní vycházky po okolí, které jsme vždy zakončili v blízkém vodáckém kempu sladkou tečkou ve formě sladké palačinky či zmrzliny. V kempu byla nová nafukovací trampolína a tak někteří z nás neodolali.  Občas jsme si s sebou vezli i kytary a pod slunečníky jsme si uspořádali malý country dýchánek. V úterý jsme uspořádali společný táborák s opékáním buřtů a rozlučkou s některými z nás, kteří bohužel ukončili školní docházku. Za obzvláště horkých dní jsme si napustili bazén vodou a osvěžili naše tělíčka. Také jsme si pomocí provázků a mýdlové vody vytvářeli veliké duhové bubliny, které nás rozveselili. Často jsme pozorovali řeku Otavu a vodáky jsme zdravili hlasitým AHÓÓÓJ!! Na koupání v řece byla voda pro nás moc studená, proto jsme se do ní namočili jen „po kolečka“. Navštívili jsme i zámecký park, do kterého jsme si přinesli i zmrzlinu z nedaleké cukrárny.  Polední klid jsme trávili ve stinných pokojích při sledování oblíbených českých filmů a pohádek. Celý týden nám vydrželo hezké počasí a my jsme si užili spoustu legrace, zábavy a dobré nálady na dovolené all inclusive.