„Červená Karkulka", tak trochu jinak…

Maminka Karkulky byla velmi moderní žena, ovládala moderní technologie, čas trávila na facebooku a štíhlou linii si udržovala cvičením pilates. Karkulka byla bystrá a šikovná holčička, která se vydala do lesa za babičkou. Cestou nepotkala zlého a vypočítavého, ale hodného vlka. Chtěl se polepšit, chtěl se stát psem, aby se ho lidé nebáli. Přešel proto na zdravou, bezmasou stravu, stal se z něho vegetarián. Živil se ovocem a zeleninou, snědl mnoho jablek, ale protože byla ještě zelená, tak ho ukrutně rozbolelo břicho. Červená Karkulka mu chtěla pomoci a pozvala ho do chaloupky k babičce, aby si odpočinul, a nabídla mu léčbu bylinnými čaji. Babička ho uložila do své postele a vlk usnul. Tak jak to bývá, šel kolem myslivec, slyšel vlka chrápat a myslel si, že vlk babičku snědl. Rozpáral mu břicho, ale k jeho překvapení z něho nevylezla babička ani Karkulka, ale našel tam zelená jablíčka. Když to babička s Karkulkou uviděly, spráskly rukama. S myslivcem břicho vlkovi společnými silami  zašili. Naštěstí mezi diváky byli naši fyzioterapeuti, vlk skončil v jejich rukou a po odborné péči a rehabilitaci se rychle uzdravil. Babička pak napekla mísu koláčků a společně s diváky vlkovo uzdravení a jeho přeměnu na psa vlčáka oslavili.

Představení bylo plné překvapení, humorných a vtipných dialogů, žáci se smáli a tleskali. Nejen děj všechny zaujal, ale i kulisy a loutky byly moc povedené a hezké. Vždyť také na jejich tvorbě jsme se podíleli. Před dvěma roky Dimitar zavítal mezi nás a společnými silami jsme Karkulku, babičku, maminku, myslivce i vlka vyrobili. Poznávali jsme naše látky a materiály použité na šaty a doplňky. Na přípravě kulis a dekorace se zase podíleli žáci ze strašnické školy.

Dimitare, moc děkujeme a těšíme se na nějaké další představení!